Dubenec (296 m) 12 km
4 km dlouhá zemědělská ves připomíná se v roce 1343. Kolem roku 1600 vystavěn nynější pozdně gotický kostel, v letech 1736 až 40 rozšířen a zasvěcen sv. Josefu. Figurální náhrobníky ze 17. století.
Chotěborky (334 m) 12,5 km
malá ves 9 km západně od Jaroměře, připomíná se roku 1355. Původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie, připomínaný roku 1348 byl v 18. století zbarokizován. Pozdně gotická dřevěná zvonice je polygonální s vysokou jehlancovou střechou. Obelisk sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730. Rodiště otce českého klavírního umění F.X. Duška, Mozartova přítele.
Černilov (253 m) 25 km
obec v Pardubické tabuli 9 km severovýchodně od Hradce Králové, připomíná se roku 1271. Katolický barokní kostel sv. Štěpána z let 1752 až 56 postavený podle plánů D. Morazziho z Chrudimě. Evangelický pseudorománský kostel z roku 1882, za kostelem je kámen s reliéfem Jana Husa a Jana Žižky z roku 1924. V západní části obce evangelický kostel z roku 1824. U čp. 10 je mohutný dub letní s obvodem 430 cm.
Lanžov (297 m) 9 km
připomíná se roku 1513. Pozdně románský kostel sv. Bartoloměje z počátku 13. století, z něhož byl zachován profilovaný portál. Kostel byl v 16. století přestavěn a v roce 1910 upraven. Cínová křtitelnice z roku 1555. Náhrobníky ze 16. a 17. století. Na hřbitově novogotická hrobní kaple Cecinkarů z Bírnice z roku 1862. Boží muka z roku 1684. Pod kostelem sv. Jan Nepomucký z roku 1763.
Vysoký Újezd nad Dědinou – Lohová (311 m)31 km
v Třebechovické tabuli, 5 km severovýchodně od Třebechovic pod Orebem.
Hradec Králové – Pouchov (235 m) 27 km
V 10. století se připomíná jako slavníkovské hradiště. Románská ves povýšena na město v roce 1225, které se ve 14. století stává věnným městem českých královen. V husitských dobách středisko husitského hnutí. V letech 1766 až 89 přeměněno ve velkou vojenskou pevnost, která byla zrušena v 19. století, pak nastává kulturní a hospodářský rozmach. Historické jádro je městskou památkovou rezervací. Původně románský hrad stával na ostrohu, vyhořel roku 1407, v roce 1586 byl na jeho místě vystavěn renesanční purkrabský dům. Nejstarší stavbou je kostel, snad z 11. století, vyhořel v roce 1339. Obnovená gotická kaple sv. Klimenta byla barokně přestavěna v letech 1714 až 17 (G. Santini). Na Žižkově, Husově a Děkanském náměstí a zejména v Rokytanského ulici četné barokní a renesanční domy s dochovanými figurálními sgrafity, štíty, průčelími a podloubím. Pamětní desky na některých domech informují o původu, majitelích a rodácích. Bílá věž (68 m) je renesanční kampanila z let 1574 až 80 se zvonem z roku 1509, vynikající vyhlídkový bod. Bývalá radnice původně pozdně gotická ze 14. století, v roce 1742 zbarokizována Františkem Kernerem a při zvýšení o další patro v letech 1850 až 52 pronikavě přestavěna. Dům u Špuláků je původní renesanční ze 16. století, v roce 1750 byl barokně upraven. Bono publico, klasicistní schodiště z roku 1810 navrhl gen. ing. J. Lauer, stojí na místě bývalé Rybářské fortny. Gotická katedrála sv. Ducha založená královnou Eliškou Rejčkou byla vybudována z režných cihel, v roce 1740 byla pozdně goticky obnovena, poslední úpravy byly provedeny ve druhé světové válce. Cínová křtitelnice z roku 1406, pozně gotický oltář s malbami z konce 15. stol., Brandlův obraz Poustevníka asi z roku 1726. Další barokní kostel byl vystavěn podle C. Luraga v letech 1654 až 66, v něm dva cenné Brandlovy obrazy. Kostel je spojen s bývalou jezuitskou kolejí (barokní z let 1671 až 1710). V Jiráskových sadech je roubený kostelík z let 1502 až 10, přenesený sem v roce 1935 z Habury u Medzilaborců. Barokní biskupský palác vystavěn podle G. Santiniho v letech 1709 až 16. V kapli byl v roce 1786 vysvěcen na kněze Josef Dobrovský. Morový sloup je 19 m vysoký (1714 až 17 od J.P. Cechpaura). V moderní části města budované po roce 1920 jsou významné urbanistické celky většinou podle projektů arch. Gočára a Kotěry: muzeum, budova KNV, školská čtvrť, náměstí a podobně.
Velký Vřešťov (273 m) 11,5 km
ves na Trotině, připomíná se v roce 1279. Hrad založen ve 13. století, v roce 1467 pobořen a nepatrné zbytky valů jsou na zalesněném vrcholu. Kostel ze 14. století byl roku 1723 rozšířen a zbarokizován, náhrobní kameny. Jižně od vsi Velkovřešťovský rybník (26 ha).
Hořiněvské lípy (320 m) 16 km
lípy jsou chráněný přírodní výtvor na výšině 1 km východně od Hořiněvsi. Ve válce roku 1866 určovaly směr postupu II. pruské armády. Lípy jsou asi 30 m vysoké, stáří asi 500 let. Pomník 57. pěšího pluku.
Žiželeves (280 m) 13,5 km
ves s pozdně barokním kostelem sv. Mikuláše z let 1769 až 77 od F. Kermera.
Hořiněves (317 m) 15,5 km
obec připomínaná roku 1238. Rodný dům Václava Hanky s pamětní deskou, pomník Hanky z roku 1890. Kostel sv. Prokopa z roku 1707, barokní fara z roku 1725.
Vinice u Bílých Poličan (353 m) 8 km
zalesněný vrch ve Vřešťovském Chlumu. V 19. století zde zrálo víno, v okolí pavilonu konány slavnosti, jichž se zúčastnili také Karel Jaromír Erben a Josef Kajetán Tyl.
Bílé Poličany (294 m) 7,5 km
ves v údolí Trotinky. Původně zde stávaly dvě tvrze se dvory. Horní tvrz v místě nynějšího zámku, dolní tvrz v místě Červeného dvora. Původní renesanční tvrz z roku 1580 byla v roce 1725 rozšířena a přestavěna v barokní zámek, v 19. století adaptovaný. V přízemí jsou některé místnosti sklenuty křížovou klenbou. Anglický park s kaplí z 19. století. Špýchar při silnici z roku 1828.
Kunětická hora (295 m) 40 km
fonolitová kupa v Polabí 7 km severně od Pardubic. Na vrcholu částečná zřícenina hradu, založeného v letech 1421 až 23 Divišem Bořkem z Miletínka.
Žákova hora (816 m) 92 km
jeden z nejvyšších vrcholů Žďárských vrchů, ležící na evropském rozvodí.
Chlum – bojiště (336 m) 19 km
návrší 9 km severozápadně od Hradce Králové. Zde se v roce 1866 odehrály rozhodující boje mezi rakouskou a pruskou armádou. Železná rozhledna 25 m vysoká z roku 1901. Památník války z roku 1866 v provozu od roku 1936. Novogotická kostnice (ossarium) z litavského vápence, před kostnicí sochy dvou lvů, přemístěné sem v roce 1900, pocházejí z bojiště od Solferina a Melegorana v roce 1859. Za muzeem 10 m vysoký sloup s emblémem a symboly na paměť rakouské „baterie mrtvých“ setníka Groebena.
Stěžery (240 m) 25 km
ves 5 km západně od Hradce Králové.
Rohoznice (320 m) 6 km
ves na říčce Bystřici.
Sovětice (260 m) 15,5 km
ves mezi Sadovou a Hořiněvsí.
Boháňka (411 m) 9 km
ves na Vřešťovském Chlumu. Při žluté značce moderní pískovcové plastiky. Lomy tvrdého pískovce, lámání bylo dovoleno v roce 1651 jezuitům na stavbu kostela P. Marie v Hradci Králové. Zdaleka viditelný vodojem.
Probluz (301 m) 22 km
es 9 km severozápadně od Hradce Králové. V roce 1437 byla ves v majetku Diviše Bořka z Miletínka. V roce 1866 se v okolí bojovalo. Raně barokní kostel Všech svatých postaven v letech 1690 až 91. Na zrušeném hřbitově u kostela náhrobníky z války v roce 1866. V parčíku pomník s bustou saského krále Alberta z roku 1904.
Bučina u Vápenného Podola (606 m) 65 km
zalesněný vrch u Vápenného Podola, jižně 1 km od spojnice Vápenný Podol – Prachovice. V okolí lomy na kvalitní vápenec.
Dohalice (267 m) 17,5 km
ves v povodí Bystřice. Vysoká barokní sýpka snad na místě původní tvrze. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1832 (na návrší), pomník obětem války v roce 1866. Zdaleka viditelné silo na obilí.
Sadová (259 m) 16,5 km
ves v povodí Bystřice, připomíná se roku 1421 a tvrzí v držení Jana Sádovského. V roce 1866 se o osadu sváděly boje. Okolí dominuje obilní silo pro 600 vagonů zrna.
Krkaňka (566 m) 63 km
zalesněný vrch v Železných horách 3 km východně od Ronova nad Doubravou.
Miletín (334 m) 5 km
ves vznikla v podhradí vodního hradu, který se připomíná roku 1124, kdy na něm kníže Vladislav I. vítal bamberského biskupa sv. Otu. Od roku 1241 majetkem řádu německých rytířů až do husitských válek. V roce 1560 ves povýšena na město. Barokní zámek postavený v letech 1693 až 1701, v roce 1847 empírově upraven, obklopen anglickým parkem. Původně gotický kostel Zvěstování P. Marie ze 13. století byl rozšířen v roce 1607. Po požáru roku 1846 regotizován a rozšířen na západní straně A. Cechnerem v roce 1899. Kružby v oknech presbytáře jsou původní. Cínová křtitelnice z roku 1520. Pískovcová kazatelna z roku 1608, z ní sejmuty reliéfy čtyř evangelistů a zazděny v předsíni. Zvonice u kostela byla snad vstupní věží kláštera rytířů jeruzalémských, zvýšena v roce 1586. Rodný domek Karla Jaromíra Erbena (1811 – 70).
Milovice (265 m) 13,5 km
ves jižně od Hořic, kostel připomínaný v roce 1384, v letech 1748 až 58 zbarokizován.
Úhlejov (440 m) 3 km
ves s kaplí sv. Martina. Miletínské lázně (380 m) s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého z roku 1752.