Stračov (280 m) 16,5 km
ves 7 km jižně od Hořic.
Hořice – vrch sv. Gothard (352 m) 10,5 km
Barokní hřbitovní kostel sv. Gotharda z roku 1783 obklopen starým hřbitovem, kde jsou také vojenské pomníky padlým za války v roce 1866. V sousedství kostela je nový hřbitov, novorenesanční portál z tesaného pískovce je dílo sochařské školy z let 1892 až 1905 podle návrhů A. Cechnera a B. Moravce. Portál je 14,5 m vysoký, před ním barokní sochy sv. Václava a sv. Gotharda z roku 1773 a Žižkův pomník z roku 1873.
Hořice – Riegrův obelisk
pod Žižkovým pomníkem v Janderových sadech stojí Riegrův obelisk, pískovcový monolit v architektonické úpravě V. Weizettla z let 1906 až 1907, je 12 m výsoký. Na svahu pod obeliskem mezinárodní galerie moderního sochařství.
Hořice (311 m) 10,5 km
město na úpatí Hořického Chlumu. V roce 1423 byla na vrchu Gothardu 20. dubna svedena bitva, v níž Žižkova polní vojska porazila oddíly opoziční kališnické šlechty vedené Čeňkem z Vartemberka. Střední průmyslová škola kamenická založena v roce 1884, novorenesanční budova se sochami českých sochařů. Barokní kostel Narození P. Marie z let 1741 až 1744 podle plánů K.I. Dienzenhofera. Pseudogotická radnice z roku 1872, před radnící pranýř z 1. poloviny 18. století. Barokní zámek z druhé poloviny 16. století byl postaven kolem původní tvrze ze 14. století. Husitská mohyla na návrší Mohejlíku z roku 1893 připomíná vítězství Žižkových polních vojsk.Památník odboje na hřebenu Hořického Chlumu (408 m) byl stavěn od roku 1924 jako Věž samostatnosti. V západním křídle mramorová síň s 813 jmény obětí první světové války a 128 jmény obětí nacistické okupace. Jsou tu památky a prsť z bojišť. Průčelí zdobeno šesti třímetrovými reliéfy s motivy odboje v 1. světové válce a vzniku Československého státu.
Chvaletice – elektrárna (220 m) 50 km
Chlum (449 m) 11 km
nejvyšší bod Hořického Chlumu severně od Holovous. Hořický Chlum oddělem tokem Javorky a Bystřice. U kříže na kótě 429 m je nová telekomunikační věž s rozhlednou.
Vysoká u Kutné Hory (472 m) 67,5 km
charakteristický vrch 5 km západně od Kutné Hory. Na vrcholu rozsáhlé trosky klášterní barokní kaple z roku 1697.
Chroustov (448 m) 3 km
ves na svazích Zvičinského hřbetu.
Červená Třemešná – kostel sv. Jakuba (326 m) 6,5 km
ves v Miletínském úvalu. Pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího, připomínaný roku 1358. Obnovován v 15. a 16. století, věž přistavěna roku 1862 (do té doby samostatná dřevěná zvonice). Hlavní oltář je dvoukřídlá archa, pozdně renesanční z roku 1812. Ve zdi kostela figurální náhrobníky z let 1606, 1611 a z počátku 17. století. Ke kostelu se váže Erbenova báseň Poklad.
Lukavec u Hořic (303 m) 9 km
ves pod Hořickým Chlumem, lomy měkkého pískovce.
Ohnišťany (244 m) 18,5 km
ves 5 km jižně od Ostroměře. Kostel sv. Václava si po přestavbě a rozšíření o věž roku 1804 zachoval jen jednotlivé pozdně gotické a renesanční fragmenty. Barokní fara s portálkem.
Byšičky (335 m) 7 km
původně ves zaniklá ve třicetileté válce. Kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 13. století původně románský (apsida), s gotickým presbytářem a lodí, upravený roku 1718, věž přistavěna v roce 1850. K místu se váže Erbenova báseň Svatební košile. V minulém století žil při kostele Augustýn Hoření, poslední poustevník v Čechách. Památkou na jeho pobyt je mariánský oltář v kostele a sloupky křížové cesty.
Želejov (400 m) 3,5 km
ves, jižně smírčí kříž u silnice.
Šárovcova Lhota (282 m) 11 km
ves v údolí Javorky. Na výšině Hrádku nad hřbitovem stávala tvrz, kterou vypálil v roce 1423 Jan Žižka.
Mezihoří (300 m) 12,5 km
samoty v údolí Javorky na rozhraní Hořického a Mlázovického Chlumu. Při cestě na Libín pomník Aloise Jiráska od Štursy.
Dolní Nová Ves (280 m) 8,5 km
část Lázní Bělohradu v údolí Javorky. Novorenesanční kaple z roku 1843 s kamenným sousoším sv. Rodiny z roku 1816.
Lázně Bělohrad (291 m) 8,5 km
město a lázně v mělké kotlině Javorky mezi Hořickým Chlumem a Hůrou. Do 16. století pod názvem Nová Ves. V roce 1550 postavil Jan Škopek z Bílých Otradovic na místě původní tvrze Koštofranky (castelum francum = svobodný hrad) novou tvrz pojmenovanou podle bílých stěn Bělohradem. Lázně založeny roku 1885, současně postavena budova Anenských lázní. Moderní léčebný ústav byl postaven v roce 1936. Léčí se chronický revmatismus, arthrosy, spondylozy. Lázeňský park Bažantnice (60 ha), v roce 1901 byl v něm navrtán Annamariánský pramen arzéno – železité kyselky. Barokní zámek vznikl v roce 1721 přestavbou renesanční tvrze Bělohradu z roku 1550 podle plánů J. Santiniho. V zámeckém parku je budova oranžerie z roku 1831 a Raisův pomník z roku 1959. Barokní kostel Všech svatých z let 1689 až 1700. Rodiště Karla Václava Raise, v místě kde stával jeho rodný domek je pamětní deska s reliéfem roubeného domku. Památník Karla Václava Raise je v budově oranžerie.
Praha – Pertřínská rozhledna (325 m) 101,5 km
Na vrcholu Petřína v Praze je 60 m vysoká rozhledna, zřízená z podnětu Klubu turistů v rámci Jubilejní výstavy v roce 1891, je volnou kopií pařížské Eiffelovy věže.
Konecchlumí (283 m) 16 km
ves na západním úpatí Mlázovického Chlumu. „Na okrouhlici“ bývalé pravěké sídliště zemědělského obyvatelstva v době neolitické kolem 2.500 př. n. l., asi v 10. století sídliště v době slovanské. Na místě gotické tvrze ze 14. století je hospodářský dvůr se zachovalým gotickým lomeným portálkem a zbytkem zdí. Barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla z let 1728 až 29 je dominantou krajiny. Nad kostelem pomník Viléma Konecchlumského popraveného roku 1621 na pražském Staroměstském náměstí.
Mlázovice (304 m) 13 km
ves pod Mlázovickým Chlumem 9 km severozápadně od Hořic. V okolí je 12 železitých léčivých pramenů a ložiska rašeliny, bývaly zde malé lázně. Na místě usedlosti čp. 5 západně od kostela stávala tvrz zv. Chodův hrádek, v roce 1424 za pánů Černínů byla husitským vojskem pobořena. Jednolodní barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1725 až 31, věž z roku 1760, opěrné pilíře z roku 1790. Mariánský sloup z let 1889 až 91 na náměstí podle A. Cechnera. Dnešní výstavba pochází z 1. poloviny 19. století, na obdélníkovém náměstí domy pozně empírové jednopatrové. Pozdně empírová radnice z roku 1864 byla koncem 70. let dvacátého století přestavěna.
Butoves (260 m) 19 km
ves v Jičínské kotlině. Nynější ves vznikla v roce 1773 po parcelaci jezuitského dvora, který stál na místě zašlé vsi Tuřské Lhoty. Krušná hora u Berouna (606 m) 137 km zalesněný vrch u Hudlic v Křivoklátské vrchovině, 10 km západně od Berouna.
Svatojánský Újezd (321 m) 10 km
ves podoby české okrouhlice v Bělohradské kotlině. Na návsi sad a pseudogotický kostel z roku 1887, jehož zdivo je z pískovcových kvádříků.
Lužany (310 m) 16 km
ves na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší. Gotický kostel sv. Maří Magdalény byl v letech 1728 až 29 barokně upraven. Nový kostel je klasicistní z let 1797 až 1805. Barokní kaple z počátku 18. století.
Borek (480 m) 3,5 km
Veliš (430 m) 26 km
nepatrné zbytka středověkého hradu na stejnojmenném kopci v Jičínské pahorkatině, který byl založen kolem roku 1300 a pojmenován podle sousední vsi. V roce 1337 jej od Jana Lucemburského odkoupili Vartemberkové. V době kdy byli vlastníky panství Trčkové, byla po dobu 100 let uchovávána na hradě kompaktáta. V letech 1677 až 80 byl hrad podle císařského rozkazu rozbořen. V obci Veliš (322 m) barokní kostel sv. Václava z let 1742 až 1752. Na novém hřbitově hrobka Šliků z Holíče, v níž je pohřbena hlava popraveného hraběte Jáchyma Šlika.
Oblík u Loun (509 m) 135 km
6 km severně od Loun, dominanta lounské části Českého středohoří, přírodní rezervace s rostlinstvem stepního a teplomilného charakteru.
Velišský hřbet – Loreta (415 m) 27 km
barokní kaple na zalesněném čedičovém suku na Velišském hřbetu. Byla postavena v roce 1694 nákladem Fr. Josefa Šlika (napodobenina domku z Nazaretu). Nad portálem kartuš s erbem.
Chlum u Mladé Boleslavi (355 m), vrch Kněžský (364 m) 52 km
kopec asi 1,5 km jižně od Mladé Boleslavi. Pod ním ves Chloumek (243 m), západně od ní jsou patrné valy a náspy staroslovanského hradiště, odtud jedinečný rozhled do labské roviny. Smatanova myslivna je stavení na Chloumku. Na ní pamětní deska připomínající pobyt Bedřicha Smetany v roce 1859 u svého bratra, lesního Karla Smetany. Za pobytu se zamiloval do mladičké sestry své švagrové Bettiny, s níž se roku 1860 oženil.
Mladá Boleslav – komín automobilky Škoda (235 m) 50,5 km
Říp (455 m) 100 km
dominanta Řípské tabule. Z polabské tabule vystupující čedičová kupa zvonového tvaru. Hora spjatá s legendárními počátky českých dějin (pověst o příchodu praotce Čecha). V rozhodujících okamžicích našich dějin býval Říp shromaždištěm lidu. Na vrcholu románská rotunda, postavena roku 1126 na paměť vítězství knížete Soběslava I. nad císařem Lotharem.
Jičín (290 m) 23 km
město při Cidlině, městská památková rezervace. Připomíná se v listině z roku 1293 jako starodávné zboží českých královen. Město založeno okolo roku 1300. V roce 1337 spolu s Velišem přechází ke zboží rodu Vartemberků, od roku 1438 je v držení Valdštejnů, roku 1452 patří Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad, asi od roku 1487 přechází na rod Trčků z Lípy, roku 1607 kupuje město Jaroslav Smiřický. Po bitvě na Bílé Hoře se majetku zmocňuje císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna a učinil z něj sídlo svého tzv. frýdlantského vévodství.Město bylo v 16. století opevněno hradbami, baštami, třemi branami, dvěma fortnami a přikopem. Zachovány zbytka zdí a bašt na zapadní a severní straně městského jádra a Valdická brána. Je to pozdně gotická třípatrová stavba z let 1568 až 1570, 52 m vysoká. Náměstí je obklopeno neporušeným podloubím. Barokní mariánský sloup z roku 1702, vedle korunovační empírová studně z roku 1836. Kašna Amfitrité z roku 1835 s výzdobou J. Suchardy. Valdštejnský zámek v roce 1608 přestavěl Zikmund Smiřický ve dvoupatrový renesanční zámek s arkádami a arkýřem v západním nároží. Stavba byla těžce postižena výbuchem prachu v roce 1620. Za Albrechta z Valdštejna v letech 1624 až 1633 dosahuje město velkéhp rozkvětu. Došlo k výstavbě nového raně barokního zámku za účasti A. Spezzy, G. Pieroniho a N. Sebregondiho. Vodárenská věž při slinici u rybníka Kníže, asi z roku 1621. Kostel sv. Jakuba Většího byl založen asi roku 1627 a zamýšlen jako biskupská katedrála. Dnešní podoba je po požáru roku 1768. Původní městský farní kostel sv. Ignáce založen v první polovině 14. století. Trojlodní stavba původně gotická byla v roce 1622 odevzdána jezuitům. Kostel P. Marie de Sale, špitální a hřbitovní, je raně barokní stavba založená v roce 1629 na Novém Městě. Čeřovka je zalesněná výšina (335 m) na severovýchodním okraji města. Bývalý zámeček postavili jezuité kolem roku 1650. Vyhlídková věž z roku 1844 zvaná Milohlídka.Libosad je chráněný park se starými stromy rozdělený železniční tratí. Valdštejnská lodžie z roku 1632, opravená v roce 1813. Libosad je s městem spojen alejí lip ve čtyřech řadách, asi 1.200 stromů, alej je dlouhá 1.700 metrů.
Na zámkách (414 m) 14 km
je výrazný zalesněný hřbet, dvojvrchol nad Lužany, není na rozhledu označen. Na vrcholu stála ve 14. století tvrz Mokřice, zbytky valů, příkopů a akropole. V roce 1936 byl při sázení stromků nalezen hrnec s českými gorši z 12. století.
Prachovské skály – Brada (485 m) 25 km
Hlaholská vyhlídka (460 m) je část turistické oblasti Českého ráje. Skalní město (190 ha) je turistickým a horolezeckým terénem. Přivýšina (464 m) 1 km severovýchodně od Prachova. Brada je skalnatý vrchol nad osadou Brada, na němž stával raně gotický hrad, v letech 1241 až 63 se jako majitel připomíná Načerat z Brady. Hrad v 15. století spustl. Na nejvyšší skále je dřevěný kříž na pískovcovém podstavci a sochy sv. Petra a sv. Pavla na paměť bitvy 29.6.1866, kdy na plošince skály bylo dělostřelecké postavení rakouské armády. Střelbou z děl byla zapálena až Horní Kněžnice u Libuně.
Zebín (400 m) 21,5 km
výrazný čedičový kuželovitý vrch u Jičína. Jeho západní úbočí rozrušeno lomem. Na jižním úpatí stávala ves Zebín, zanikla v 17. století. Zůstal kostelík, připomíná se již ve 14. století, za ním na svahu dřevěná polygonální zvonice. Na vrcholu kaplička sv. Máří Magdalény.