Klepš (510 m) 5 km
je část obce Borovničky, necelý 1 km jižně v nadmořské výšce asi 510 m.
Plešivec (1.209,7 m) 37 km – Plešín
zalesněný vrch českého hřebenu 4 km východně od Harrachova.
Horní Brusnice (453 m) 2 km
Kostel původně gotický, patrně dřevěný připomínaný v roce 1384 stával na rozcestí u starého hřbitova. Nynější empírový kostel sv. Mikuláše byl postaven v letech 1842 až 1846. Cínová křtitelnice je ze 16. století.
Horní Branná (474 m) 18 km
Ves v podhůří Krkonoš 6 km východně od Jilemnice. Renesanční zámek z let 1533 až 82 byl postaven za Zdeòka z Valdštejna. V přízemí čtvercového dvora je otevřená arkádová chodba. Na východní fasádě jsou zbytky ornamentálních a figurálních sgrafit z roku 1582; na severovýchodní straně nápisy a znaky Zdeòka z Valdštejnaa jeho manželky Maří z Martinic. Od roku 1606 byl zámek v majetku Václava Záruby z Hustiřan. V letech 1627 až 28 navštívil zámek Jan Amos Komenský, podnětem byla proroctví zde pobývající Kristiny Poniatovské. Doprovázela ho do emigrace v Lešně. Posledními majiteli zámku do roku 1945 (300 let) byli Harrachové. Kostel sv. Mikuláše je jednolodní s hranolovotou věží. Presbytář a loď jsou sklenuty renesančními křížovými klenbami z roku 1537. Bývalý špitál s kaplí sv. Aloise je čtyřkřídlý, byl to útulek pro vysloužilé zaměstnance správy branského panství. Na portále je znak Harrachů s letopočtem 1709. Osmiboká hrobka Harrachů je novorománská z let 1844 až 78.
Lysá hora (1.343,6 m) 34,5 km
vrch v českém hřebenu v západní části Krkonoš. Vrchol je porostlý kosodřevinou. Ze Zákoutí vede na vrchol čtyřsedadlová lanovka.
Přední Žalý (1.018,7 m) 24 km – rozhledna
zalesněný vrch v rozsoše Krkonoš. Přední Žalý je dominantou Vrchlabska na vrcholu s rozhlednou. Původní z roku 1836 byla dřevěná, v roce 1889 byla postavena železná rozhledna 15 m vysoká. V roce 1892 byla postavena kamenná 18 m vysoká rozhledna. Zadní Žalý (1.036 m) je zalesněný vrch, na jeho západních svazích je rozloženo Benecko.
Dvoračky (1.125 m) 34,5 km
horská bouda a výletní cíl ve skupině Dvorských bud na jižním svahu Lysé hory. Největší bouda vyhořela 30.3.1893. Na jejím místě dal majitel panství Harrach postavit hostinec a provoz byl zahájen roku 1896. V roce 1928 byla bouda přestavěna do dnešní podoby.
Kotel (1.435,0 m) 35 km
dříve Kokrháč je výrazná hora českého hřebenu v západní části Krkonoš, severovýchodně nad Dvoračkami. Jeho jihovýchodní úbočí spadá příkrými srázy do ledovcového dvoukaru Kotelních jam. Severní svah přechází v rozsáhlou vrcholovou plošinu s Pančavskou a Navarskou loukou. Západní svah přechází sedlem k Lysé hoře, východní svah strmě klesá k Harrachovým kamenům.
Mostecké lázně (480 m) 3 km
bývalé klimatické lázně v Holubím lese, asi 1,5 km jihozápadně od Mostku, připomínají se v roce 1785. Nyní účelově využité samoty.
Harrachovy kameny (1.421 m) 35 km
nápadné žulové bloky na hraně Velké kotelní jámy při cestě od Vrbatovy boudy na Kotel.
Fořtovna Mostek (460 m) 4,5 km
hájovna na jižním okraji Západního Mostku.
Krkonoš (1.410 m) 34 km
většinou holý svorový hřbet českého hřebenu mezi Kotlem a Medvědínem, nazývaný nesprávně též Zlaté návrší. Nejvyšším bodem jsou Harrachovy kameny (1.421 m), Zlaté návrší (1.410,9 m). V travnatém sedle je Vrbatova bouda a parkoviště, na němž končí horská silnice z Horních Míseček, vybudovaná při stavbě pohraničních opevnění a pro provoz otevřená 6.9.1936. Západně je položena Jestřábí bouda (1.382 m), původně pět objektů postavených pro pohraniční stráž v souvislosti s budováním opevnění. Jedna bouda vyhořela v roce 1955, druhá bouda v březnu 1970. Nad Vrbatovou boudou je mohyla lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří v prostoru zahynuli 24.3.1913 při závodě na 50 km.
Vrchlabí (484 m) 20 km
město rozložené v údolí Labe pod svahy Předního Žalého (1.018,7 m) a Jankova kopce (694 m). V roce 1525 se rozhodnutím krále mění vrchlabské panství v dědičný statek, který kupuje královský báòský hejtman Korutanec Kryštof z Gendorfu, 6.10.1533 povyšuje Ferdinand I. Vrchlabí na horní město s erbem, městskými i horními právy. Severně od města začíná dolování železných, stříbrných i zlatých rud. Zámek byl postaven kolem roku 1546 Kryštofem z Gendorfu, dvoupatrová renesanční budova obdélníkového půdorysu, v nárožích jsou 4 osmiboké věže. Z původní zástavby se zachovaly některé městské roubené domy. Děkanský kostel sv. Vavřince je pseudogotická stavba z let 1886 až 1889. Barokní děkanství je z let 1739 až 40. Klášterní kostel sv. Augustina s jednopatrovou klášterní budovou s rajským dvorem obklopeným ambitem otevřenými arkádami byl postaven v letech 1705 až 33 za Morzinů podle plánů stavitele Matyáše Auera. Je to barokní sakrální areál s expedicí KRNAPu. Na náměstí je mariánský sloup z roku 1696. Silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna byla vybudována v letech 1853 až 71, v letech 1972 až 74 rekonstruována.
Violík (1.472 m) 37,5 km – Fial. kameny
nebo také Fialkové kameny je charakteristický vrch v hraničním hřebenu (polsky Labski szczyt). Vyniká z hřebene jako skalnatý kužel žulových balvanů, porostlých lišejníkem zeměpisným.
Schronisko nad Snieznymi kotlami (1.480 m) 37 km – Sněžná bouda
polská bouda zvaná Wawel, založena v roce 1831, telekomunikační věž u Sněžných jam. Sněžné jámy (1.480 m) na severní polské straně hraničního hřebenu. Malá a Velká jáma jsou ledovcové kary s rozpukanými žulovými stěnami asi 200 m vysokými.
Vysoké Kolo (1.508,5 m) 36,5 km
výrazná hora v hraničním hřebenu, severozápadně nad Martinovou boudou. Polský název Wielky Szyszak. Na vrcholu je kamenná pyramida, je pozůstatek 5 m vysoké pyramidy postavené roku 1888 hiršberskými turnery, s reliéfem Viléma I. Na vrcholu pyramidy byla 5 q těžká železná iniciála „W“. Kamenný chodník začínající nad sedlem nad Martinovkou položil horský vůdce Fischer za odměnu 10 říš. tolarů od majitelů panství Schaffgotschů.
Smielec (1.424 m) 37 km – Vel. Šišák
skalnatý vrch mezi Vysokým Kolem a Mužskými kameny (1.416 m) na polském území.
Dívčí kameny (1.413,5 m) 36 km
polsky Slaskie Kamienie. Dvě skupiny žulových bloků na hraničním hřebenu, severozápadně od Petrovy boudy. Výrazný orientační a rozhledový bod. Sevrozápadní blok na ploše 30 x 40 metrů dosahuje výše 8 m a je ukončen hřibovitou hlavicí. Jihovýchodní blok je 3,5 až 7 m vysoký. Žulové bloky s nápadnou kvádrovou až lavicovou odlučností vznikly stejnoměrným zvětráváním horniny za přispění mechanických vlivů mrazu.
Lahrovy boudy (1.100 m) 26 km
horské samoty na luční enklávě při cestě ze Strážného k Rozcestí. Byly založeny roku 1693. Dosud zachované květnaté horské louky s violkou sudetskou, zvonkem českým a jinými druhy horské květeny.
Rennerovy boudy (1.249 m) 27 km
Zadní Rennerovky jsou samoty na horské louce při cestě ze Strážného k Rozcestí. Rozsáhlé květnaté horské louky se vzácnou květenou. Přední Rennerovky (1.207 m), zotavovny Rozhled a Mařenka při cestě ze Strážného k rozcestí.
Malý Šišák (1.439,4 m) 34 km
výrazná hora v hraničním hřebenu východně nad Špindlerovou boudou. Jeho vrchol tvořený suťovisky přechází státní hranice. Na jihovýchodních svazích je čertův důl, na jihozápadě při silnici na Špindlerovu boudu skupina rekreačních objektů zv. Erlebachovy boudy.
Horní Lánov (500 m) 20 km
podhorská ves v údolí Malého Labe, část Lánova. Je stavebně spojen s Prostředním Lánovem a Dolním Dvorem. Připomíná se roku 1519. V okolí vápencové lomy a nepřístupná jeskyně.
Mostek – nádraží (415 m) 4 km
Zadní Planina (1.422,7 km) 28,5 km – Planina
nejvyšší hora v masivu jižně a východně nad Špindlerovým mlýnem, mezi Výrovkou a Klínovými boudami, severozápadní svah spadá příkře do Dlouhého dolu.
Mostek – přádelna (400 m) 4 km
Liščí hora (1.362,6 m) 26 km
výrazný vrch v rozsoše mezi Luční a černou horou ve východní části Krkonoš. Vrchol je porostlý klečí, prostoupenou jednotlivými nízkými smrky, je z něho rozhled. Prochází jím jedna z nejoblíbenějších krkonošských magistrál z Janských Lázní k Luční boudě. Na jihovýchodním úpatí byla v roce 1682 postavena Liščí bouda, vyhořela 1.7.1948. Nyní je poblíž Lyžařská bouda a bouda Prvosenka. Bývalá Hradecká bouda vyhořela v roce 1974.
Supí rozhled, křižovatka turistických cest u Výrovky (1.356 m) 29 km
v rozsoše Luční hora – černá hora. Výrovka je bouda postavená na místě boudy z 18. stol. a pozdější Výrovky a Havlovy boudy, které vyhořely v letech 1947 a 1948 (nejsou ze Zvičiny vidět).
Špičák (1.001,3 m) 21 km – Bönschův kopec
zvaný Bönschův kopec, na jižních svazích skupina rekreačních objektů Bönschovy boudy asi 1,5 km od černého Dolu, nazývaná Benýšky.
Studniční hora (1.554,4 m) 30 km
charakteristická hora českého hřebenu ve východní části Krkonoš, západně nad Obřím dolem. K severu přechází mírnými travnatými svahy v Bílou louku a Úpskou rašelinu, k jihu a východu strmými skalnatými srázy a hřebínky do Obřího a Modrého dolu. Lučním sedlem je oddělena od Luční hory. Ve východních stěnách jsou ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy, čertův hřeben, čertova rokle a čertova zahrádka s četnou vzácnou vysokohorskou květenou.
bývalá Obří bouda (1.395 m) 31,5 km
bývalá horská bouda na severním okraji Úpské jámy byla postavena v roce 1847 kupcem Mittlöhnerem v Velké Úpy, zbořena v roce 1984. Sousední Schronisko pod Sniežka (Slezský dům) původně v letech 1665 až 1681 obydlí pro dělníky pracující na stavbě kaple na Sněžce. Protože patřila Schaffgotschům, říkalo se jí Panská bouda. Po požáru v roce 1888 postavena nová v roce 1900 nazvaná Dům Slezanů.
Černý Důl (622 m) 20 km – Švarcentál
horská obec na jižním úpatí Krkonoš, v údolí potoka čistá. Původní osada vznikla kolem kaple vystavěné v roce 1556. V roce 1564 se hornické osadě uděluje právo svobodného horního města. Těžba drahých kovů vrcholí koncem 16. století, v prvních desetiletích 17. století upadá. V 18. století se rozvíjí lámání vápence, dnes se těží pro kunčickou vápenku. Materiál je přepravován 9 km dlouhou lanovkou. Renesanční kostel sv. Michaela z roku 1556 byl rozšířen roku 1607 a prodloužen v letech 1830 až 32. Pozdně barokní budova hotelu Pošta je z 18. století, průčelí členěno pilastry, arkádové loubí.
Mostek – dělnické domy (470 m) 4 km
Sněžka (1.602,3 m) 31,5 km
nejvyšší vrchol české republiky, z poloviny patří Polsku, tvořený svorovou rulou. Na jihozápadních svazích četné zemní laviny (mury). Výskyt velmi vzácných rostlin (rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná). Nejstarší budova je rotundová kaple sv. Vavřince z roku 1681. V roce 1850 postavená slezská, 1868 česká bouda a v roce 1900 meteorologická stanice, zbouraná v roce 1989. Polská bouda talířovitého tvaru s meteorologickou stanicí. Podstavec pro trigonometrický bod 1. řádu opraven v roce 1992. Dvousedačková lanovka z Pece pod Sněžkou z roku 1949 s přestupní stanicí na Růžové hoře je dlouhá v prvém úseku 1.560 m, ve druhém 1.967 m.
Zrcadlovky (1.050 m) 21 km
jsou horské rekreační samoty na příkré louce na jihozápadním svahu černé hory.
Černá hora (1.299,4 m) 22,5 km – Schwarzenberg
je většinou zalesněný vrch ve východní části Krkonoš, severozápadně nad Janskými Lázněmi, s nimiž je spojena kabinkovou lanovkou která zahájila provoz v roce 1980. Tvoří spolu se Světlou horou výraznou dominantu na jižním konci horské rozsochy Luční hora – černá hora. V rozsáhlých smrkových porostech jsou zachovány horské luční enklávy: Volská louka pod Sokolskou boudou, černá paseka u černé boudy, v okolí Zrcadlovek, Loučných a Pardubických Bud. Ve sníženině mezi černou a Světlou horou je přírodní rezervace černohorská rašelina. Na vrcholu je televizní vysílač, postavený v roce 1978. Stará lanovka s délkou 3.174 m a převýšením 644 m zahájila provoz 31.10.1928, byla demontována. Sloup č. 8 byl zachován jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 metrů.
Volská louka (1.265 m) 22 km
svahová louka pod horní stanicí lanovky na černé hoře. Bývalé Volské boudy byly zbořeny a na jejich místě byla v roce 1928 postavena Sokolská bouda (1.265 m). Na jižním okraji Volské louky stojí Horský hotel, dříve černý, postavený v roce 1935.
Rudník (510 m) 16 km – Sejfy Heřmanovy
dříve Sejfy Heřmanovy v údolí potoků čistá a Lučního. Osada se připomíná roku 1354. V 16. století se v okolí dolovalo. Zámek u kostela z let 1607 až 1622, založený Kateřinou Berkovou z Dubé, byl v roce 1815 přestavěn na pivovar. Tzv. Nový zámek vystavěl v novogotickém slohu roku 1813 Karel Silberstein. Kostel původně gotický byl v letech 1598 až 1602 přestavěn. Věž je renesanční, loď i presbytář jsou sklenuty valenou klenbou se stýkajicími se lunetami. Křtitelnice s českým nápisem je z roku 1607.
Loučné boudy – Zinekerovy boudy (1.095 m) 21 km
horské rekreační samoty na jihovýchodním svahu černé hory, založené v roce 1720. Pojmenování vzniklo patrně podle výroby loučí.
Světlá hora (1.244,4 m) 23 km – Forstberg
výrazný zalesněný vrch nad pravým břehem Úpy, západně nad Horním Maršovem.Od černé hory ji odděluje Těsný důl a černohorská rašelina, k severu přechází k Vlašskému vrchu. V zalesněných svazích je říjiště jelenů.
Zlatá vyhlídka (806,8 m) 19,5 km
skupina rekreačních objektů na hřbetu Janské hory, jižně od Hoffmanovy boudy. Bouda Zlatá vyhlídka založena v roce 1880.
Hladíkova výšina (750 m) 19 km – Ladig
samoty v údolí pod boudou Večerní červánky při cestě ze Svobody nad Úpou k Hoffmanově boudě.
Údolí Úpy – Horní Maršov
Dlouhý hřeben (1.085 m) 28,5 km – Kolbenkam
zalesněný hřeben mezi údolími Malé Úpy a Lysečinského potoka ve východní části Krkonoš. Největší výšky dosahuje nad Krakonošovým údolím (1.084,8 m), nad Horním Maršovem je ukončen výrazným Špičákem (877 m) a Starou horou (895,8 m). Křižovatka a sedlo Cestník jej odděluje od Pomezního hřebenu.
Javorník (470 m) 16 km
ves v údolí Javornického potoka jižně od Janských Lázní. Na rozcestí silnic ze Svobody nad Úpou do Hostinného a do Javorníku je okrouhlé tvrziště obehnané velmi širokým příkopem. Ve středu obce je na stráni barokní kostel sv. Martina z let 1707 až 1708.
Mostek – Josefská výšina (480 m) 3 km
mezi Souvratí a Mostkem.
Maxhütte (1.022 m) 25 km
dříve Maxova bouda zanikla po roce 1945, z jejíž základů je upravena vyhlídka. Poblíž byla v roce 1930 postavena Rýchorská bouda.
Bradlo (520 m) 6 km
zalesněné, místy skalnaté návrší nad pravým břehem Labe 4,5 km jižně od Hostinného. Na vrcholové plošině stával strážní hrádek, založený ve 13. nebo 14. století. Zanikl koncem 14. století. Podle archeologického výzkumu (četná keramika) lze soudit na domácí a slezský kolonizační proud.