Božanovský Špičák (773 m) 44,5 km
nejvyšší vrchol Broumovských stěn, na planině okruh okolo skalních útvarů, vzniklých zvětráváním různě odolných vrstev pískovců s názvy (např. Varan, Kočka, Želva, Kačenka, Velbloud atd.)
Wielki Szczeliniec – Hejšovina (919 m) 44 km
v polském Slezsku ve Stolových horách. Dvojitý vrchol Wielki (919 m) a Mali Szczeliniec (896 m).
Kocbeře – továrna (460 m) 11,5 km
ves na jižní straně Království, připomíná se v roce 1415. TIBA – bavlnářské závody, v roce 1854 vznikla malá továrna. Původní hostinec v jehož sále byly sklady bavlny rozdělované faktory domácím tkalcům se změnil postupně v nynější továrnu. Za továrnou v lese je lesní hřbitůvek zemřelých vojáků ve válce roku 1866. Hraniční kámen, dělící kdysi majetek Sporckův od pozemků patřících Dvoru Králové a Debrnému je na cestě do Jánské Studánky. Janská Studánka v lese zv. U berana je výletní místo, kdysi malé lázně. Tzv. Sporckův kámen je v dolení části vsi, je památníček na událost při lovu hraběte Sporcka v roce 1726. Novou výraznou dominantou je obilní silo.
Bor (850 m) 40 km
výrazný vrch ve skupině Stolových hor v Polsku na státní hranici. Nám přísluší pouze severozápadní úbočí nad Machovem. Na jeho vrcholu je skupina Blednych skal, na náhorní plošině ves Kladská Bukovina. Pod Rozsejpací skálou je na naší straně přístupná vyhlídka; skála se zřítila 11.5.1921.
Les Království – přehrada (310 m) 5 km
Vodní nádrž na Labi byla postavena v letech 1910 až 1919 k zadržování vodních přívalů z Krkonoš. Patří k nejstarším českým přehradám. Přehradní hráz je zbudována z kvádrů, v základech je 37 m, v koruně 7,20 m široká. Jezero (58,6 ha) začíná pod Horním Debrným a je asi 7,7 km dlouhé, hloubka u hráze je 28 m. Obsah vody je 9,2 mil. m3. Pod hrází je hydroelektrárna. V lese nad přehradou je dětská ozdravovna postavená v roce 1928.
Doubrava – Aleje (335 m) 5,5 km
na pravém břehu Labe pod přehradou.
Kocbeře (439 m) 11,5 km
Verdek (296 m) 6,5 km
ves pod přehradou, dvě trámové kryté lávky přes Labe.
Grodzice (802 m) 43 km
v Polsku, 4 km západně od Duszniki – Zdrój
Václavice – nádraží (366 m) 29,5 km
ves v Náchodské vrchovině, 4 km jihozápadně od Náchoda. Byla založena v roce 1786 a pojmenována podle gotického kostela sv. Václava na Dobeníně. Románský kostelík sv. Václava ze 13. století je gotický přestavěn ve 14. století. Podle Kosmase se zde roku 1068 konal sněm týkající se volby pražského biskupa Jaromíra Přemyslovce. Je zachováno románské okno a sanktusář. Dne 27.6.1866 jedno z hlavních míst bojů v prusko – rakouské válce. Hroby padlých na hřbitově, proti kostelu je pomník VI. armádního sboru. Nádraží je železniční křižovatka.
Bílá Třemešná – nádraží (376 m) 2,5 km
Stavební provozní koncese pro Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu z Pardubic do Liberce byla vydaná 15. června 1856. Stavební práce byly zahájeny 22. září 1856. Úsek z Josefova do Horek u Staré Paky byl dán do provozu 1. června 1858. Přes řadu terénních nerovností byl úsek trati z Pardubic do Liberce, dlouhý 160 km vybudován za pouhých 31 měsíců.
Grzywacz – Gomola (732 m) 44 km
výrazný kopec v Polsku, 3 km západně od Duszniki – Zdrój se zříceninou hradu.
Dobrošov – Jiráskova chata s rozhlednou (624m) 34 km
rozhledový vrch v Náchodské vrchovině, 2,5 km jihovýchodně od Náchoda. Původní chata s věží zde stávala již v roce 1895. V letech 1912 až 14 byla postavena nová chata podle projektu arch. Dušana Jurkoviče. Do jejího základu byla uložena listina Aloise Jiráska a pojmenovaná po spisovateli. Řada základních kamenů s nápisy. Ve vsi Dobrošov je soustava pevností, jež byly součástí opevnění budovaného v letech 1936 až 1938. Nad severním okrajem vsi je dělostřelecký srub Zelený a velitelský Můstek.
Strážnice nad vsí Borová (691 m) 38,5 km
vyhlídkový kopec na hranici s Polskem 0,5 km od Borové, malé pohraniční obce, 4 km severně od Nového Hrádku. Výraznou dominantou oblasti je 5 stožárů s větrnými elektrárnami.
Filířovice (330 m) 6 km
ves v údolí Labe, připomíná se roku 1331.
Vorlech (300 m) 7,5 km
součást Dvora Králové nad Labem.
Choustníkovo Hradiště (286 m) 13 km
ves 5 km východně od Dvora Králové. Připomíná se roku 1316. Původně asi staroslovanské hradiště na němž na počátku 14. století postavil Puta z Trgova hrad, opevněný koncem století Heřmanem z Choustníka. Majetkem rodu Šporků od roku 1664 (Šporkova socha). Po jejich odchodu do Kuksu hrad zpustl a v roce 1820 byl zbořen. Pozdně barokní kostel sv. Kříže z let 1760 až 1770 byl postaven podle plánů trutnovského stavitele L. Niederöckera. Cínová křtitelnice z roku 1732.
Zboží (286 m) 11 km
ves u Dvora Králové.
Dvůr Králové nad Labem (298m) 8,5 km
Královské věnné město založeno kolem roku 1270 Přemyslem Otakarem II. na místě knížecího dvora Chvojno. Počátkem 14. století bylo rozšířeno a obehnáno hradbami, ty chránily město ve velkém okruhu, na 4 místech byly prolomeny bránami. Hradby zrušeny v roce 1785, zčásti zachovány za budovou arciděkanství a v Šindelářské ulici. Z bran zachována část Horní a celá Šindelářská. Válcová Šindelářská věž byla vězením. Renesanční radnice na náměstí byla postavena po požáru v roce 1572, v roce 1833 přestavěna. Má sgrafitové kvádrování. Kohoutův dvůr (Bergrův) je barokní z roku 1738, ve dvoře je kamenná kašna. Původně románský děkanský kostel sv. Jana Křtitele ze 2. čtvrtiny 13. století byl přestavován, koncem 14. století vystavěno dnešní trojlodí, ve 2. polovině 15. století presbytář. V letech 1893 až 1900 byl kostel regotizován. Ve věžní kobce nalezl 16.9.1817 hoříněvský rodák Václav Hanka tzv. „Rukopis královédvorský“ který vydával za nejstarší literární památku, ač šlo o výtvor jeho a Josefa Lindy. Na Dolením předměstí stojí barokní kostel sv. Kříže z roku 1752, věž přistavěna v roce 1784.
Vrchmezí (1.084 m) 46 km
zalesněný vrch v Orlických horách. Přírodní rezervace Pod Vrchmezím (18 ha) je klenová bučina a jedlobučina se smrkem a jeřábem.
Bílá Třemešná (358 m) 3,5 km
rozlehlá obec připomínaná v roce 1370. Na jihovýchodním konci obce stával zámeček Jiřího Sádovského za Sloupna, který byl v letch 1865 až 66 rozbořen. V letech 1626 až 28 byl útulkem Jana Amose Komenského před jeho odchodem z Čech. Pomník Komenského od Ladislava Zívra z roku 1958, pamětní síň Jana Amose Komenského.
Kostel sv. Jakuba zpustl v husitských válkách, v letech 1680 až 82 byl zbarokizován.
Kazatelna je z konce 17. století, kamenná křtitelnice z 18. století. Empírová budova fary obnovena roku 1771.
Vlčkovice v Podkrkonoší (287 m) 17 km
ves při Kladrubském potoku, připomíná se roku 1414. Kostel z 19. století na místě hřbitovní kaple.
Nové Lesy (340 m) 5,5 km
Rezek u Nového Města nad Metují (370 m) 33,5 km
ves a bývalé lázně nad údolím Libchyňského potoku, 1,5 km od Nového Města nad Metují. Původní lázeňská budova čp. 32 byla postavena nad studánkou pramenité vody s léčivými účinky v roce 1736. V témže roce postavena kaple sv. Barbory a roku 1900 vila podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče. V roce 1877 zde byli hosty Jan Neruda a dr. Miroslav Tyrš, na boční stěně jejich reliéfy a pamětní deska.
Velká Deštná (1.115 m) 50 km
zalesněný nejvyšší vrchol Orlických hor.
Nové Město nad Metují (332 m) 32 km
město v Náchodské pahorkatině, městská památková rezervace. Město založeno roku 1501 Janem Čenčickým z Kácova na ostrohu obtékaném řekou Metují. Po požáru města Vojtěch z Perštejna zahájil novou renesanční výstavbu města podle jednotného plánu, byla dokončena v roce 1548. Dochovala se kruhová hradební věž Zázvorka. Zámek v letech 1909 až 11 nově opravil arch. Dušan Jurkovič ve spolupráci s předními českými umělci Františkem Kyselou, Pavlem Janákem, Helenou Juknovou a Marií Tlinitzerovou. Zámecká kaple sv. Salvátora je raně barokní z let 1655 až 60. Zámecká věž zvaná Máselnice. Pozdněgotický děkanský kostel Nejsvětější Trojice založen v letech 1513 vyhořel, znovu postaven v roce 1540.
Jelenka – Koruna (1.097 m) 52,5 km
zalesněný hřeben Orlických hor.
Žireč (279 m) 12 km
ves připomínaná roku 1448. Barokní zámek z roku 1652 stojí na místě původní tvrze, později dvora pražských biskupů a bývalé jezuitské rezidence. Při zámku je barokní kostel z let 1668 až 98, původně jezuitský. Ozdobný kamenný portál je od J. Pacáka (kolem roku 1735), oltář empírový od J. Suchardy z roku 1839. Ve vsi je několik plastik od J. Pacáka z let kol. 1730, sloup Immaculaty, sv. Jana Nep., Františka Xaverského a sv. Floriána.
Borek (280 m) 10,5 km
zástavba mezi Dvorem Králové a Žirčem u letiště.
Zakletý (991 m) 56 km
2 km severně od Říček v Orlických horách.
Kuks – hospital (298 m) 15 km
církevní budovy šlechtického střediska v Kuksu dal vystavět František Antonín hrabě Špork v letech 1694 až 1724. Bývalý špitál Milosrdných bratří je jednopatrová čtyřkřídlá barokní budova podle plánů G.B. Alliprandiho, orientována čelem k severu asi 150 m dlouhá. Byl útulek pro 100 chorých mužů z panství a vysloužilých vojáků. Ve východní části špitálu byly konventní místnosti, refektář a barokní lékárna založená v roce 1711. Špitální kostel Nejsv. Trojice postaven podle plánů a pod dohledem rovněž G.B. Alliprandiho, stavba zahájena v roce 1707, kostel vysvěcen v roce 1717. Pod kostelem rodová hrobka Šporků. Před severní frontou hospitálu jsou alegorické sochy Ctností, řada od průčelí kostela vlevo: Víra – Naděje – Láska – Trpělivost – Moudrost – Statečnost – Cudnost – Píle – Štědrost – Upřímnost – Spravedlnost. Alegorie Pravé víry je na špitálním dvoře, a Neřestí, vpravo od průčelí kostela: Pýcha – Lakomství – Smilstvo – Závist – Obžerství – Hněv – Lenost – Zoufalství – Lehkomyslnost – Pomluva – Lstivost od Matyáše Bernarda Brauna z doby mezi lety 1715 až 1718. Nová socha Podvodu z roku 1833 je od B. Seelinga.
Kuks – nádraží (310 m) 15 km
Lázně pod Zvičinou (489 m) 1,5 km
při Mariánském pramenu a kamenné kapli, dřívější názvy: Lázně u studny Mariánské, Mariánské lázně, Lázně pod Zvičinou.
Žireč – nádraží a hotel Betlém (321 m) 12 km
Dvůr Králové nad Labem – nádraží (340 m) 8,5 km
Suchý vrch (995 m) 82 km
na vrcholu turistická chata z roku 1927 s rozhlednou 33 m vysokou.
Buková hora (958 m) 79,5 km
zalesněný vrch 8 km východně od Jablonného nad Orlicí.
Opočno (300 m) 34 km
v roce 1560 byla na místě středověkého sídla zahájena stavba komorního renesančního sídla, stavba ukončená roku 1567. Zámek byl kolem roku 1700 barokně upraven. V údolí Zlatého potoka pod zámkem je anglický park z roku 1820 se vzácnámi dřevinami, přechází v oboru s vysokou zvěří (daňci). V roce 1813 na zámku porady spojenců proti Napoleonovi, zúčastnil se ruský car Alexandr I., pruský kancléř Hardenberg a rakouský kancléř Metternich.
Josefov (272 m) 21 km
původně samostatné město, památková rezervace, s pevností nad ústím Metuje do Labe. V letech 1780 až 87 byla na ploše 289 ha vybudována vojenská pevnost. Neprokázala v průběhu 100 let vojenský význam a byla v roce 1888 zrušena. Nad podzemím pevnosti je park. Zdaleka viditelnou dominantou je věž býv. vojenského kostela Nanebevzetí P. Marie, který byl postaven v letech 1805 až 10.
Litič (326 m) 14 km ves pod Zvičinským hřbetem, připomíná se v roce 1557.
Velichovky (302 m) 15 km
obec a lázeňské místo 6 km západně od Jaroměře. Připomínají se roku 1389. Lázně vybudovány v letech 1897 až 98, přestavěny v roce 1926. Léčí se nemoci pohybového ústrojí. Barokní zámeček byl přestavěn v 19. století. Renesanční kostel je z roku 1616 podle projektu C. Valmadiho.